Letos v květnu uběhlo osmdesát let od konce druhé světové války na evropském kontinentu. Vzpomínání na válku se v posledních letech stalo jedním z ideologických bojišť fašistických a krajně pravicových politických proudů v různých evropských zemích. Vladimir Putin například na zdeformovaném obrazu průběhu a konce druhé světové války vystavěl příběh o velkém Rusku, které porazilo fašistický Západ, a tento narativ nyní využívá v rámci války na Ukrajině. Italská premiérka Giorgia Meloni sice opakuje, ať necháme minulost minulosti a hledíme do budoucnosti, sama však rehabilituje fašistickou minulost své země a snaží se zdiskreditovat „komunisty prolezlý“ italský protifašistický odboj. Ve Francii se zase krajně pravicové síly snaží o rehabilitaci vichystického režimu a svého politického guru Philippa Pétaina. Na Slovensku se krajní pravice snažila přivlastnit si odkaz Slovenského národního povstání. Také v Česku se v diskusi o druhé světové válce začala relativizovat role kolaborantů s nacismem a normalizují se i fašistické postoje a symboly. Tyto kroky jsou často kladeny do protikladu ke „zhoubnému antifašismu“, který je brán jako komunistický výmysl. Místo antifašistického příběhu o druhé světové válce se tak u nás i v ostatních evropských zemích začal tvořit jiný obraz, který je založený na antikomunismu. Jasně deklarovaný antifašistický konsenzus, který v poválečných letech dokázal mobilizovat lidi z různých politických směrů proti pokusům krajní pravice o průlom zpět do politického mainstreamu, se od roku 1989 postupně rozpadá.

Nejen na tuto problematiku se chceme podrobněji podívat během jednodenní konference, která proběhne v úterý 4. listopadu v prostoru Alfred ve dvoře v Praze. Ve čtyřech diskuzních panelech prozkoumáme témata odboje, proměny oficiální politiky paměti spojené s válkou, osvobození evropských zemí Rudou armádou od fašismu nebo reflexe války v médiích od komunistického období po současnost.

Konference se zúčastní například historičky Katja Hoyer, Borbála Klascmann, Marianna Muravyeva a Mira Markham nebo historici David Broder, Jaromír Mrňka, Martin Jelínek či Martin Posch. Událost zakončí debata o reflexi války z pohledu médií, které se zúčastní Dominik Želinský, Milena Bartlová a Martin Groman.

Více informací o události s podrobným rozpisem vystupujících a časy konání jednotlivých panelů najdete zde. Vstup je zdarma, ovšem kapacita sálu je omezena. Debaty se budou na místě simultánně tlumočit z angličtiny do češtiny. Událost organizuje Alarm ve spolupráci s Nadací Rosy Luxemburgové v Praze.

Více informací